Hydroponie současnosti

 

Hydroponie současnosti – díl 1. = obecná charakteristika
(respektive pokus o popis a celkové přiblížení tohoto biotechnologického
fenoménu současnosti)

(z řeckého hydrós = voda + ponós = práce)

Základ hydroponie vznikl ze snahy objasnit zákonitosti výživy rostlin – a to v modelovém,
člověkem specificky vytvořeném prostředí = stanovišti konkrétní rostliny, rostlin.
Rostliny které mají tu biotechnologickou „výsadu“, že jsou v současnosti pěstovány hydroponicky, mohou také samozřejmě růst (dle konvenční metody pěstování) i v půdě či půdním substrátu. Hydroponii – respektive tento typ pěstování – tedy bez využití půdní složky jakožto prostředí pro růst a vývoj kořenů – je vynálezem prastarých Egypťanů – jejich zemědělců, respektive zemědělských učenců té doby. Tohle je dle mého úsudku velký vědecký pokrok prastarého Egypta, který se však promítl až v současné biologii, potažmo také v zemědělství = agrobiologie budoucnosti.
Hydroponie je pěstování, respektive růstová kultivace, specifických druhů rostlin (například skleníkové zeleniny) bez využití půdy, respektive zeminného substrátu, a to s využitím speciálních
nepůdních typů kořenových fixátorů (takto věda chytře obešla využití, z mnoha důvodů, „nedokonalé“ půdní složky náhradou za inertní fixativ, či fixátor, kořenového orgánu rostliny) + živný roztok, který může prakticky ke všem kořenům rovnoměrně. Inertní kořenový substrát – fixativ – může být nejen z přírodních anorganických materiálů (např. čistý říční písek, různé jiné sypké či porézní přírodní hmoty, jako např. štěrk konkrétní velikosti částic aj.), ale i syntetického, uměle vyrobeného původu (např. textilie z keramického vlákna o specifické tloušťce, tepelně expandovaný jíl – tzv. perlit, různé jiné sypké či porézní keramické hmoty vyrobené člověkem, aj.). Přičemž rostlina „žije“ ze zásobení kořenového orgánu živným vodným roztokem, který hydratuje kořeny a zásobí je mineráliemi a živinami. Kořeny rostliny, které prorostou hlavně směrem dolů danou vrstvou fixativu, volně v živném roztoku.
Půda svou chemickou komplikovaností a také mechanickou nedostatečností, i živinnou
nedostatečností či dokonce toxicitou, definovaným bioexperimentům již nevyhovovala kvalitativně,
a proto byla nahrazena vodou a sypkým či vlákenným inertním fixativem kořenového orgánu – viz. pojem tenká vrstva. Do tohoto živného roztoku se přidávaly různé podpůrné komponenty a sledovalo se, jak rostlina v tomto uměle vytvořeném prostředí prospívá a jak intenzivně roste a vyvíjí se, a hlavně jak v konečném důsledku plodí. Zní to složitě, viďte ..?? Ale to je „jen“ poněkud zkrácená definice HYDROPONIE SOUČASNÉ DOBY. Ale to není o hydroponii vše .... viz. dále Hydroponicky je v současné době možné, a navíc poměrně efektivní (dokonce je efektivita tohoto
pěstění čím dál tím více korelující s pokročilostí vývoje hydroponických technologií současnosti, včetně předpokládaného východiska pro budoucnost), takto pěstovat téměř všechny pokojové rostliny; přičemž pokojové rostliny bývají tropického či subtropického původu – dle geografického, respektive klimatologického zařazení a jsou adaptovány na mikroklima obyvatelné místnosti. Ale nejen pokojové rostliny, i již některé druhy zeleniny a jiné agroprodukty= zemědělské potraviny, vzaly za samozřejmost využití efektivity aplikace konkrétního druhu hydroponického pěstování.

Zelenina, hlavně skleníková rajčata, okurky, nebo okrasné květiny (karafiáty, gerbery aj.) pro produkci řezaných květů, dále užitkové rostliny a to hlavně ve speciálních sklenících (viz. využití biomikroklimatu skleníku v kombinaci s hydroponií), se také pěstují hydroponicky, a to buď v minerální plsti, či kostkách / blocích ze slisovaných vláken minerální plsti (uměle vyrobený hydroinertní fixativ kořenového orgánu vyrobený člověkem za konkrétním, cíleným účelem) nebo v
živném roztoku na tzv." tenké vrstvě ". V těchto systémech voda dokonce cirkuluje, respektive REcirkuluje (a to nejen „skrz“ záhony = stanoviště rostliny), mimo tyto záhony se zpět vrácený roztok filtruje (i několikrát), doplní se minerálie a živiny, upraví se hodnota PH a doladí teplota živného minerálního roztoku. Tedy v uzavřeném okruhu recirkulace daného živného roztoku skrz irigační aparát. Podle systému a účelu (cílení) pěstování se přidávají velmi specifická hnojiva – převážně syntetická hnojiva ve formě velmi zředěných živinných roztoků – koncentrace hnojiva ve vodném roztoku se stanovuje prostřednictvím PH. Přičemž tato výše uvedená hydroponická technologie je spíše tou složitější a vývojově vyspělejší formou / variantou (viz. například několikafázová filtrace vodného roztoku minerálů průtokem / recirkulací za účelem eliminace balastních a mikrobalastních látek, irigace takovéhoto typu hydroponie hadičkami a vodním
čerpadélkem, respektive hlavně adekvátní irigace hydroponického záhonu atd....).
Pro uzavřený systém pěstování pokojových rostlin, konkrétně v keramzitu – což je jednoduchý
ekvivalent hydroponických systémů současnosti, a to jeho aplikace na úroveň domácností a úroveň
mikroklimatu „obývacího“ pokoje, konkrétně nám známých subtropických a tropických pokojových rostlin. Těmto pokojovým květinám, pěstovaným tímto způsobem, tedy bez zemního substrátu, škodí studený vzduch či dokonce jeho výměna = průvan; proto je nutné větrat konkrétní stanoviště jen velmi opatrně, respektive velmi opatrně vyměňovat atmosféru stanoviště konkrétní rostliny a hlídat teplotu atmosféry. Takto pěstěné rostliny potřebují světlo, ale jen do určité míry = maximální hodnota fotoexpozice. Proto je nevhodné vystavit je slunečním paprskům přímo – ale né všem rostlinám tohle bezprostředně vadí. Pro zálivku (zásobení kořenového orgánu živným roztokem) či i rosení rozstřikovačem – mlžičem (zásobení i stonku a hlavně asimilizujících a transpirujících listů vodou, resp. malými kapénkami živného roztoku). Tyto pokojové rostliny nemají v oblibě chlorovanou, tvrdou a studenou vodu (optimální teplota je 20 °C a koreluje s optimální pokojovou teplotou atmosféry místnosti). Je také vhodné rostlinu rosit či mlžit živným roztokem prostřednictvím vhodného rozprašovače / mlžiče, neboť takto dochází k absorpci vody a živin i stonkem a
hlavně plochou listů (tedy nejenom kořenovým systémem) – což je také jistý doplněk k hydroponii.
Výhody současného hydroponického pěstování rostlin:
• vhodnost pro alergiky = eliminace tohoto „civilizačního dopadu“ moderní doby (absence alergenů či  toxinů v zemině nahrazené pěstebným živným roztokem prakticky o ideální čistotě namíchání, až
nebojím se uvézt STERILITĚ živného minerálního roztoku)
• kontrola přesné skladby živin a minerálních látek (všechny živiny a min. látky jsou přesně spočítány, odměřeny a nadávkovány; nic redundantního a HLAVNĚ nic nežádoucího v konkrétním živném roztoku není)
• rychlejší zakořenění a navíc intenzivnější, komplexnější tvorba kořenového orgánu (hlavně
kořenového vlášnění = mikrokořínky a kořenové vlášení – viz. nasávací rostlinná pletiva kořenů)
• květiny vyrostou rychleji, takže je v případě hydroponického pěstění prokázána vyšší úroda a
vyšší výnosnost ze zelené zahrádky, nebo se sklízí i několikrát za sebou (viz. skleníková
hydroponie)
• při použití průhledných (plastových či lépe skleněných) hydroponických nádob lze do těchto vidět a
visuálně tak sledovat aktuální stav kořenového aparátu